Uběhnuto 1 000 km, čas bilancovat

Nejdřív něco málo pro milovníky statistik (to jsem třebá já:-). Vyběhl jsem přesně 15. června 2007 a těch tisíc kilometrů jsem zvládl za cca. 105 hodin. Bylo to 161 běhů s průměrnou rychlostí 9,3 km/h.

I když jednoznačně převažují ty pozitivní zážitky, občas to byl boj. Vzpomínám, jak jsem první rok měl skoro celé léto pořád namožené nohy, takže chůze připomínala spíš belhání. Lidi na vás pokřikují na ulici ať zrychlíte. Dvakrát jsem si něco udělal a dlouho léčil...bohužel často metodami pokus/omyl. S odstupem času mi taky připadá pořád vtipnější, že jsem po jednom závodu v Praze měl druhý den opravdu velký problém sejít schody.

To nejhorší, co mě potkalo při samotném běhu je asi nehybná ležící postava u cesty při jednom pozdně večerním tréninku (žila:-) a (naštěstí nedokončený) útok rotvajlera.

A pozitivní zážitky? Všechno ostatní, takže 159 dalších běhů! Ze všeho nejlepší je asi atmosféra na závodech, ale skvělej je každej běh...zlepší náladu, fyzickou i psychickou kondici, děláte něco pro zdraví a cojávímcoještě. Každopádně mě to baví natolik, že klidně vstanu o půl šesté ráno, poběžím rád v dešti a tenhle rok jsem to zkusil i na sněhu. 

No, každý kdo začne s běháním má přesvědčit jednoho dalšího člověka. Já už mám splněno, ale kdybyste to chtěli přeci jenom taky zkusit, začněte třeba na stránkách, které jsou vyfocené na tričku;-) 

Kde začíná a končí duha?

To jsem vždycky chtěl vědět, ale zjistil jsem to až tento týden. Je to za Spielberk Office v zahrádkách za kolejemi. 

Toto zjištění evidentně nevyvolalo údiv jen u mne...

Všude samý nesmysl

Společnost za veselí veselejší se vkradla do Technického muzea v Brně a vystavila tam hromadu nesmyslů. Doslova. Výstava je to tak na 15 minut, ale zasmějete se. Opravdu mě dostal svérázný návrh na úpravu Moravského náměstí. Ovšem příjezd Cyrila a Metoděje na Moravu by si nějaký památník opravdu zasloužil.

První dvojkolo je pro milence a druhé pro manžele...kruté, nicméně trefné.

Klasické bonboniéry už jsou zoufale nemoderní. Zato nová verze známé společenské hry bude určitě brzo hit.

No a co je to Koštěp se běžte podívat sami.

Jak vypadá BORDEL?

Takhle nějak...

Naštěstí není můj, ale kdysi jsem tam bydlel...teda ještě dokud bývalo uklizeněji.

Taky předávám ceny

V poslední době je to samé předávání cen za uplynulý rok. Tak jsem se rozhodl přihodit svou trošku do mlýna. Na co zajímavého jsou loni narazil:

Knihy

Moc slavné to v roce 2008 nebylo, ale pár hezkých věcí by se našlo.

1) Kdyby tak na mě někdo někde čekal/A taková to byla láska

Dvě knížky od, pro mě do té doby neznámé, francouzské spisovatelky Anny Gavaldy mě naprosto nadchly. O chloupek raději mám asi tu první z nich; sbírka povídek o lidských vztazích je výborně napsaná a působí naprosto autenticky. Tohle bude za pár let hodně moderní autorka.

2) Afterdark

H. Murakami se začíná stávat naprostou spisovatelskou jistotou. Každá jeho knížka je zajímavá a pokaždé se těším víc. Nechtějte, abych říkal, o čem přesně jsou; jejich atmosféra je ale úžasná. 

3) Sandman

Dejte komiksu šanci, tahle série vás nezklame určitě. 

No a pár sraček: J. Nižnánsky - Čachtická paní (tlustý, nudný, předvídatelný, postavy jak podle šablony, bleeeee)

Filmy

Filmů je strašně moc, takže tady spíš něco, co mi nestihlo zmizet z hlavy.

1) Faunův labyrint

Nádherné propojení pohádky s drsnou realitou. Čím vícekrát jsem tenhle film viděl, tím víc se mi líbí. Opravdu krása.

2) V Bruggách

Dva gangsteři chodí po památkách ve starém belgickém městě a jeden z nich se občas rozbrečí. Hláška střídá hlášku; pro mě naprosto kultovní záležitost, které Historky z podsvětí nesahají ani po kotníky.

3) Temný rytíř

O tomhle filmu už všichni všechno řekli; ale je fakt skvělej:-)

A Sračky? Pokání (WTF, jeden z mých nejhrůznějších filmových zážitků; co na tom kdo vidí?); Pověsti staré Prahy (koza vypadá jak osel a celé to postrádá logiku); Bathory (za ty mnichy, za ten děravej děj, za tu nudu)

Hudba

Šanci má všechno, co vydržím poslouchat víc jak tři týdny:-)

1) Pink Floyd/David Gilmour Live In Gdansk

Proč jsem je začal poslouchat až teď?? Tolik ztracených let:-( Od Pink Floyd zcela pokrytecky miluju jen nejslavnější alba, záznam z Gdaňsku je ovšem dokonalej od začátku do konce. Hudební nirvána:-)

2) Keane: Perfect Symmetry

Po slabém druhém albu už jsem jim moc nevěřil, ale chlapci zabrali, přestali sjíždět drogy, nebáli se změnit styl a našli opravdu perfektní symetrii.

3) Support Lesbiens: Lick It

OK, není to žádný zázrak, pořád je to to stejný, ale mě se to prostě poslouchá dobře.

V hudbě je sračka skoro všechno: Zodiak (víš co Katko...jdi do Pehy!!), Hard Candy (proboha, to snad nebylo nutný), Ode to J. Smith (Travis má kliku, tohle album se dá přehlédnout opravdu snadno)

Všichni zmínění umělci a "umělci" si klidně můžou přijít pro ceny:-)

Vánoční Skyline

Už ani nevím kolikátý můj koncert Skyline tohle je, ale každopádně to bylo prvně s novou zpěvačkou. Dojmy více než sporné, Marka Rybin má o dost hlubší hlas než Jitka (vrať se!!!) a chvílemi ji bylo hodně špatně rozumět. Netuším ale nakolik to byla zmrvená práce zvukaře. Každopádně se snažila působit dost drsňáckým dojmem a co nejvíc se přiblížit ostatním členům kapely. V Gaia Mesiah jí to ale určitě slušelo víc. Nejlepším chvílem koncertu se tak stalo vánoční překvapení...

Ještě jedna pracovní poznámka. Nokie umí při špatném světle fotit podstatně líp než Sony Ericssony. Tyhle fotky se opravdu nepovedly:-(

Významným objevem je, že se na Skyline dá tancovat i s pivem v ruce a pokud máte u sebe pečené kaštany dají se v noci na zástavce MHD vyměnit za spoustu jiných věcí:-))

Sampras vs. Štěpánek

Na vysněný zápas mezi Samprasem a Agassim se už asi nikdy nepodívám, tak alespoň exibice mezi Samprasem a Radkem Štěpánkem.

Zdaleka né plná O2 Arena viděla, že Pete Sampras ani v 37 letech tenis hrát nezapomněl. Sice bylo poznat, že už mu chybí ta stará rychlost a výbušnost, ale když si někdo dovolí zahrát dvě esa z druhých podání v super tiebreaku, je vidět, že to prostě pořád má v ruce. Byl jsem trochu zklamaný, že to nebyla větší šou a vtípků se objevilo jen pár (i když Samprasova parodie jestřábího oka stála za to), ale ani navážno hraný zápas nebyl úplně špatný. Obzvláště ve skyboxu, tam by se dalo vydržet koukat i na pinkání mezi Klausem a Topolánkem:-))

PS. když sem lezl z výtahu, vrazil jsem do Jana Železnýho!! Hustýýýýý.