Jak se ze mě nestal vodák

Přežil jsem, ale bylo to jen o chlup:-)

Zkusit se má všechno, tak jsem se nechal (hodně lehce) přemluvit od T. a vyjel s ním a partou dalších lidí sjet Vltavu. Varovat už mě měla děsivá zima v místě našeho startu. Jak může být uprostřed parného léta najednou taková kosa?? Také totálně užralí vodáci druhý den ráno naznačili, že tohle bude opravdu hodně zajímavý zážitek.
Pravé peklo ale mělo začít teprve v lodi. Pětiminutá instruktáž mi rozhodně nestačila, loď nestabilní jak blázen a k tomu navíc první vykoupání při cvičném sjíždění brodu…kdyby mě (a moje padlo…nikdy nepouštějte pádlo!!) nevytáhl jeden dobrotivý vodák asi plavu ve vestě po řece do dneška:-)
Když se otočíte s prázdnou lodí a při pěkném počasí, je to sranda. Když se vám to ale povede s plným nákladem, díky vaší blbosti a navíc potopíte věci člověku co vás zná sotva pár hodin, tak vtipný to není (vlastně v té chvíli docela jo:-). Začalo přituhovat, moje červená loď získává nepěknou pověst průseru. Topím legendární hučku, kterou jsem měl od T. a svoje sluneční brýle za několik tisíc:-(( Najíždím na kameny, který přehlížím, točím se s lodí na pohodových úsecích. Je to boj. Na vše naštěstí dává zapomenout tradiční večerní megapitky. Tak, jak se chlastá na Vltavě sem ještě neviděl. Občas někdo zvrací, snažím se přežít a odpočítávám dny.
Znovu se převracíme, Krumlov ale suchý projede málokdo. Horší ale je, že mi pod lodí uvízla noha a pekelně mě to bolí. Jedinou šancí je pít a pít.
Všechno je ale pořád dobrý dokud se neochladí a nezačne pršet. Když se převrátíte oblečení, začnete být vážně nasraní. Pokud tedy v sobě nemáte půl lahve Magistra:-) Teprve při takových zážitcích začnete oceňovat zbytky suchého oblečení a sucho v rozkroku. Chuť balit holky je minimální, prostě se snažíte přežít.
Úleva na konci cesty je maximální. Přežili jste, z posledních sil dojedete domů a vlezete si do teplé vany. Nirvána! A pak z ní vylízáte a praštíte se do té bolavé nohy:-( Nirvána a peklo…takový je sjíždění Vltavy pro nevodáka. To jsem zvědavý, jaké to bude příští rok…raft to jistí.

A albem roku se stává...

Co se mi loni usadilo v uších.

Začátetkem nového roku se hodnotí všechno možné za ten rok předchozí a tak mě napadlo uspořádat takové soukromé vyhlášení nejlepších alb. Podmínkou je pouze to, že jsem je v roce 2006 získal, kdy skutečně vyšly mě nezajímá. Jde rozhodně o reprezentativní výběr, slyšel jsem toho mračna, ale vybral jsem jen věci, které jsem si s chutí pouštěl třeba i po pěti měsících a baví mě doteď. Řazeno to není od nejlepšího, tady jsou si totiž všichni rovni.
Muse - Black holes and Revelations - tuhle kapelu jsem vůbec neznal, ale album mě obsolutně dostalo. Nedokážu říct, která z písniček je nejlepší, každou chvíli se mi líbí nějaká jiná a album neztrácí ani po měsících poslouchání nic na zajímavosti. Jeho styl těžko definovat, Muse mě v první chvíli okouzlili tím, že jakoby dokáží v jedné skladbě vystřídat několik stylů, které perfektně splynou dohromady. Propojit kytary, elektro, britpop i tvrdej rock by se jen tak někdo neodvážil a jsem rád, že to dopadlo takhle skvěle.
James Blunt - Back to Bedlam - no jo, říkáte si, komerce, komerce. Ale i když tohodle chlapíka protáčejí v rádiích o stošest, něco na něm prostě je. Obzvláště, když trpíte těžkou melancholií spojenou s depresí, budete tohle album sjíždět ještě intenzivněji než rádia. Je to totiž koncentrovaný smutek. Kytara a skřehotavej hlas by sami o sobě nestačily, zásadní je, že tomuhle chlápkovi prostě věříte, že si prožil to o čem zpívá. A Good by My Lover je prostě fakt úžasná.
Lifehouse - No Name & Stanley Climbfall - kapela, o které doteď nevím ani Ň (a nevím proč si to nevygoogluju), ale která mi připadá nejrockovější ze všech rockových kapel. Není uječená ani příliš klidná, při pozorném poslechu objevíte spousty hitů a můžete poslouchat pořád dokola. Zpěvák má naprosto úžasnej hlas (takhle bych chtěl znít taky), hrají skvěle...nevím co napsat, tohle se prostě musí slyšet! Mimochodem pořád si nejsem jistej, který z těhle dvou alb co mám, je lepší.
Skyline - Virginplatonicpanic - zpívají anglicky, zpěvačka má hlas jako nikdo a kdo nebyl na jejich koncertě, neví co to znamená pořádně nabušenej koncert. Čeští Skyline šli do sebe a vydali album, které vás bude bavit a jen tak neomrzí. Směs dance a hip-hopu se poslouchá skvěle, ale skutečný nářez to je až naživo. Rozhodně nejlepší kapela loňského Semtexculture (a tom tam byli i Kosheen!).

Kdo mě ještě napadl: Madonna - Confession on a Dance Floor, Peha - Deň medzi nedělou a pondělkom, Hooverphonic - No More Sweet Music, Support Lesbians - Euphony and Other Adventures, Družina - Tragare

Jak (ne)sledovat seriál

Seriál Řím není zas tak špatný...

Na Řím jsem se těšil. Kdysi mi na HBO utekl a já si ho sehnal na vánoční svátky. Ale ve skutečnosti to nestálo za nic - postavy mluví o nějakých nesmyslech, nedá se poznat kdo je kdo, komu o co jde, proč se tihle mají rádi a tihle nemají - prostě totální zmatek. No kdybych se líp díval, tak bych zjistil, že jsem si na úvod omylem pustil poslední díl. Zkrátka super, vím jak to dopadne ještě dřív než jsem to viděl. Ať žije Řím!
Ale asi nejsem úplně největší blázen, máma mě totiž trumfla. Nevšimla si toho, že nejdřív přečetla druhý díl knížky; prostě ji zhltla v obráceném pořadí.
Aspoň vím po kom to mám:-)
PS. když se na Řím budete dívat ve správném pořadí, ukáže se, že to není tak špatný seriál.