Taky předávám ceny

V poslední době je to samé předávání cen za uplynulý rok. Tak jsem se rozhodl přihodit svou trošku do mlýna. Na co zajímavého jsou loni narazil:

Knihy

Moc slavné to v roce 2008 nebylo, ale pár hezkých věcí by se našlo.

1) Kdyby tak na mě někdo někde čekal/A taková to byla láska

Dvě knížky od, pro mě do té doby neznámé, francouzské spisovatelky Anny Gavaldy mě naprosto nadchly. O chloupek raději mám asi tu první z nich; sbírka povídek o lidských vztazích je výborně napsaná a působí naprosto autenticky. Tohle bude za pár let hodně moderní autorka.

2) Afterdark

H. Murakami se začíná stávat naprostou spisovatelskou jistotou. Každá jeho knížka je zajímavá a pokaždé se těším víc. Nechtějte, abych říkal, o čem přesně jsou; jejich atmosféra je ale úžasná. 

3) Sandman

Dejte komiksu šanci, tahle série vás nezklame určitě. 

No a pár sraček: J. Nižnánsky - Čachtická paní (tlustý, nudný, předvídatelný, postavy jak podle šablony, bleeeee)

Filmy

Filmů je strašně moc, takže tady spíš něco, co mi nestihlo zmizet z hlavy.

1) Faunův labyrint

Nádherné propojení pohádky s drsnou realitou. Čím vícekrát jsem tenhle film viděl, tím víc se mi líbí. Opravdu krása.

2) V Bruggách

Dva gangsteři chodí po památkách ve starém belgickém městě a jeden z nich se občas rozbrečí. Hláška střídá hlášku; pro mě naprosto kultovní záležitost, které Historky z podsvětí nesahají ani po kotníky.

3) Temný rytíř

O tomhle filmu už všichni všechno řekli; ale je fakt skvělej:-)

A Sračky? Pokání (WTF, jeden z mých nejhrůznějších filmových zážitků; co na tom kdo vidí?); Pověsti staré Prahy (koza vypadá jak osel a celé to postrádá logiku); Bathory (za ty mnichy, za ten děravej děj, za tu nudu)

Hudba

Šanci má všechno, co vydržím poslouchat víc jak tři týdny:-)

1) Pink Floyd/David Gilmour Live In Gdansk

Proč jsem je začal poslouchat až teď?? Tolik ztracených let:-( Od Pink Floyd zcela pokrytecky miluju jen nejslavnější alba, záznam z Gdaňsku je ovšem dokonalej od začátku do konce. Hudební nirvána:-)

2) Keane: Perfect Symmetry

Po slabém druhém albu už jsem jim moc nevěřil, ale chlapci zabrali, přestali sjíždět drogy, nebáli se změnit styl a našli opravdu perfektní symetrii.

3) Support Lesbiens: Lick It

OK, není to žádný zázrak, pořád je to to stejný, ale mě se to prostě poslouchá dobře.

V hudbě je sračka skoro všechno: Zodiak (víš co Katko...jdi do Pehy!!), Hard Candy (proboha, to snad nebylo nutný), Ode to J. Smith (Travis má kliku, tohle album se dá přehlédnout opravdu snadno)

Všichni zmínění umělci a "umělci" si klidně můžou přijít pro ceny:-)

Vánoční Skyline

Už ani nevím kolikátý můj koncert Skyline tohle je, ale každopádně to bylo prvně s novou zpěvačkou. Dojmy více než sporné, Marka Rybin má o dost hlubší hlas než Jitka (vrať se!!!) a chvílemi ji bylo hodně špatně rozumět. Netuším ale nakolik to byla zmrvená práce zvukaře. Každopádně se snažila působit dost drsňáckým dojmem a co nejvíc se přiblížit ostatním členům kapely. V Gaia Mesiah jí to ale určitě slušelo víc. Nejlepším chvílem koncertu se tak stalo vánoční překvapení...

Ještě jedna pracovní poznámka. Nokie umí při špatném světle fotit podstatně líp než Sony Ericssony. Tyhle fotky se opravdu nepovedly:-(

Významným objevem je, že se na Skyline dá tancovat i s pivem v ruce a pokud máte u sebe pečené kaštany dají se v noci na zástavce MHD vyměnit za spoustu jiných věcí:-))

Sampras vs. Štěpánek

Na vysněný zápas mezi Samprasem a Agassim se už asi nikdy nepodívám, tak alespoň exibice mezi Samprasem a Radkem Štěpánkem.

Zdaleka né plná O2 Arena viděla, že Pete Sampras ani v 37 letech tenis hrát nezapomněl. Sice bylo poznat, že už mu chybí ta stará rychlost a výbušnost, ale když si někdo dovolí zahrát dvě esa z druhých podání v super tiebreaku, je vidět, že to prostě pořád má v ruce. Byl jsem trochu zklamaný, že to nebyla větší šou a vtípků se objevilo jen pár (i když Samprasova parodie jestřábího oka stála za to), ale ani navážno hraný zápas nebyl úplně špatný. Obzvláště ve skyboxu, tam by se dalo vydržet koukat i na pinkání mezi Klausem a Topolánkem:-))

PS. když sem lezl z výtahu, vrazil jsem do Jana Železnýho!! Hustýýýýý.

Vincent van Fiasko

Na výstavu Vincenta van Gogha ve Vídni jsem se opravdu těšil. Měly být k vidění obrazy zapůjčené z celého světa. Bohužel, to jediné, co jsem zahlédl já, byla OBROVSKÁ, nehýbající se fronta před galerií. Tohle tedy někdo nezvládl. Konkrétně CK Čebus, která nám řekla, že si pro lístky máme přijít až ve dvě hodiny odpoledne. Vzhledem k odjezdu autobusu z Vídně v 17:30 bylo dost zbytečné do fronty vůbec lézt:-((

Den jsem tedy strávil jako kavárenský povaleč z výsledným skóre tři horké čokolády, čokoládavý guláš (to fakt existuje!!) a vypěstovaným odporem k čokoládě.

Ještě jeden vzkaz pro Čebus: s vámi už nikdy nikam a vůbec...DAAAAAAAAAAAAAAAAAAJ (i s tím rozpadajícím se autobusem a neschopným průvodcem, který vypadal, že každou chvíli umře).

Co dokáže foťák a pár becherovek

Vždycky jsem si říkal, že tahat fotoaparát do hospody je naprostá hloupost. Po tomhle zážitku ale měním názor. Vše co potřebujete k dosažení stejně povedených snímků jsou dostatečně silné dioptrie a brýle si držte lehce před nosem. Zbytek zařídí fotoaparát a zákony fyziky a optiky;-) Rozlučka s kolegyní byla opravdu vydařená:-))

Support Lesbiens na Vodové

Čím vicekrát jsem tuhle kapelu slyšel, tím víc se mi líbí. Nové album Lick It se sice moc neliší od těch starších, ale dá se to brát i tak, že je pořád stejně skvělé. A výborný byl i koncert!

Nejslabší místo koncertu bohužel přišlo při mé nejoblíbenější Nothing is Something, kdy přestal fungovat zpěvákův mikrofon. Jak to dopadlo se můžete podívat.

Mikrofon se bohužel umoudřil až těsně před koncem.

Zbytek koncertu se už naštěstí obešel bez potíží, ale na překvapení se ještě dostalo.

Svalomrd

Po třičtvrtě roku chození do jógy by to chtělo nějakou tu bilanci. Při prohlížení následujících fotek se mi pokaždé vybavuje heslo není důležité vyhrát, ale zůčastnit se:-)))

Na svou obranu mohu snad jen říct, že tohle jsem zkoušel, po skončení normální hodiny, tj. ve stavu, kdy bývá člověku všelijak.

Btw. z toho předposledního cviku mě záda bolely ještě asi tři dny. Já se ale nevzdám!!