Přežil jsem, ale bylo to jen o chlup:-)
Zkusit se má všechno, tak jsem se nechal (hodně lehce) přemluvit od T. a vyjel s ním a partou dalších lidí sjet Vltavu. Varovat už mě měla děsivá zima v místě našeho startu. Jak může být uprostřed parného léta najednou taková kosa?? Také totálně užralí vodáci druhý den ráno naznačili, že tohle bude opravdu hodně zajímavý zážitek.
Pravé peklo ale mělo začít teprve v lodi. Pětiminutá instruktáž mi rozhodně nestačila, loď nestabilní jak blázen a k tomu navíc první vykoupání při cvičném sjíždění brodu…kdyby mě (a moje padlo…nikdy nepouštějte pádlo!!) nevytáhl jeden dobrotivý vodák asi plavu ve vestě po řece do dneška:-)
Když se otočíte s prázdnou lodí a při pěkném počasí, je to sranda. Když se vám to ale povede s plným nákladem, díky vaší blbosti a navíc potopíte věci člověku co vás zná sotva pár hodin, tak vtipný to není (vlastně v té chvíli docela jo:-). Začalo přituhovat, moje červená loď získává nepěknou pověst průseru. Topím legendární hučku, kterou jsem měl od T. a svoje sluneční brýle za několik tisíc:-(( Najíždím na kameny, který přehlížím, točím se s lodí na pohodových úsecích. Je to boj. Na vše naštěstí dává zapomenout tradiční večerní megapitky. Tak, jak se chlastá na Vltavě sem ještě neviděl. Občas někdo zvrací, snažím se přežít a odpočítávám dny.
Znovu se převracíme, Krumlov ale suchý projede málokdo. Horší ale je, že mi pod lodí uvízla noha a pekelně mě to bolí. Jedinou šancí je pít a pít.
Všechno je ale pořád dobrý dokud se neochladí a nezačne pršet. Když se převrátíte oblečení, začnete být vážně nasraní. Pokud tedy v sobě nemáte půl lahve Magistra:-) Teprve při takových zážitcích začnete oceňovat zbytky suchého oblečení a sucho v rozkroku. Chuť balit holky je minimální, prostě se snažíte přežít.
Úleva na konci cesty je maximální. Přežili jste, z posledních sil dojedete domů a vlezete si do teplé vany. Nirvána! A pak z ní vylízáte a praštíte se do té bolavé nohy:-( Nirvána a peklo…takový je sjíždění Vltavy pro nevodáka. To jsem zvědavý, jaké to bude příští rok…raft to jistí.
Zkusit se má všechno, tak jsem se nechal (hodně lehce) přemluvit od T. a vyjel s ním a partou dalších lidí sjet Vltavu. Varovat už mě měla děsivá zima v místě našeho startu. Jak může být uprostřed parného léta najednou taková kosa?? Také totálně užralí vodáci druhý den ráno naznačili, že tohle bude opravdu hodně zajímavý zážitek.
Pravé peklo ale mělo začít teprve v lodi. Pětiminutá instruktáž mi rozhodně nestačila, loď nestabilní jak blázen a k tomu navíc první vykoupání při cvičném sjíždění brodu…kdyby mě (a moje padlo…nikdy nepouštějte pádlo!!) nevytáhl jeden dobrotivý vodák asi plavu ve vestě po řece do dneška:-)
Když se otočíte s prázdnou lodí a při pěkném počasí, je to sranda. Když se vám to ale povede s plným nákladem, díky vaší blbosti a navíc potopíte věci člověku co vás zná sotva pár hodin, tak vtipný to není (vlastně v té chvíli docela jo:-). Začalo přituhovat, moje červená loď získává nepěknou pověst průseru. Topím legendární hučku, kterou jsem měl od T. a svoje sluneční brýle za několik tisíc:-(( Najíždím na kameny, který přehlížím, točím se s lodí na pohodových úsecích. Je to boj. Na vše naštěstí dává zapomenout tradiční večerní megapitky. Tak, jak se chlastá na Vltavě sem ještě neviděl. Občas někdo zvrací, snažím se přežít a odpočítávám dny.
Znovu se převracíme, Krumlov ale suchý projede málokdo. Horší ale je, že mi pod lodí uvízla noha a pekelně mě to bolí. Jedinou šancí je pít a pít.
Všechno je ale pořád dobrý dokud se neochladí a nezačne pršet. Když se převrátíte oblečení, začnete být vážně nasraní. Pokud tedy v sobě nemáte půl lahve Magistra:-) Teprve při takových zážitcích začnete oceňovat zbytky suchého oblečení a sucho v rozkroku. Chuť balit holky je minimální, prostě se snažíte přežít.
Úleva na konci cesty je maximální. Přežili jste, z posledních sil dojedete domů a vlezete si do teplé vany. Nirvána! A pak z ní vylízáte a praštíte se do té bolavé nohy:-( Nirvána a peklo…takový je sjíždění Vltavy pro nevodáka. To jsem zvědavý, jaké to bude příští rok…raft to jistí.
