Vltava 2009

...aneb večírek největších idiotů

Neříkám, že si pamatuji všechno, ale některé momenty mi v paměti uvízly opravdu pevně. Takže ahooooj...

1) Are we there yet?

Zde najdete důkaz, že MOJE banda byla nejprázdnější. Ovšem ještě větší obdiv zaslouží Šárka s Michalem, kteří projeli všechny jezy bez zaváhání. Jen to vystupování jim občas dělalo problémy. Fotky s raftem ukazují pravděpodobně nejdrasnější jez na Vltavě za posledních několik let. Lodě se převracely v 80% případů, rafty se moc nedaly ovládat, ale člověk mohl tak maximálně vypadnout.

2) I love you, babe

Následuje těžká romantika a jeden černoch, který je autorem výše uvedeného výroku.

3) Večírek, večírek!!

Omlouvám se, pan Magistr, Medovina, Kůň v trávě, Chrchel, Mozek, Fíkovice, Griotka a další věrní svědci naší cesty, se na fotky nevešly. Ale na jednom snímku se alespoň mihne vodka z džusem;-) Jinak stále hledám, kdo mi poblinkal kšiltovku!! To se pak člověk nediví, že klidně ztratíme i loď.

4) Ve křiku sojky poznáš možná i sebe

Uvidíte nejzhulenější loď, nejzhulenějšího účastníka, nejzhulenější salto, nejzhulenější cvaknutí (jde to i z raftu mimo jezy!!), a trochu melancholie.

5) Největší idioti, aneb mapujeme hranice lidské blbosti

Výlet na Kleť se stane památným. Nejprve těžce kondiční výběh vzhůru (Lucko, jsi dobrá!) a následný sjezd na kolobrndách dolů. Při něm se dokázal Padre vybourat a my ostatní alespoň posunuli hranice lidské blbosti, když jsme špatně odbočili (na třetí fotce je kopec, ze kterého jsme vyjížděli...fakt jsme odbočili hodně špatně:-)). Od té doby nosíme hrdé označení největších idiotů.

6) Afterparty u Prdeliniho (lépe řečeno momenty před ní a po ní)

Poslední večer se opravdu vydařil. A do stanu pro dva se vejde šest lidí, kdyby to někoho zajímalo.

Hrdina

Sotva utíká. Pravidelně končí mezi posledními. Běžeckej styl strašnější než můj. ALE nevynechá snad jedinej závod, neodradí ho třecetistpňový vedra, nevzdává se, sere na to, že jsou všichni rychlejší a porazil by s přehledem většinu lidí, co znám. Jakpak na tom asi budeme my v 71 letech?

Hodinovka

Na Moravské Slávii jsem kdysi zkoušel hrát fotbal, to tam ale ještě ani nebylo travnaté hřiště. Po mnoooha letech jsem se vrátil na jeden ze závodů LBP. A už od rána bylo jasné, že tahle hodinovka bude stát za to. Nikde ani kousek stínu, teplota ve stínu 34°C. Až na malý kousek tam ale žádný stín nebyl, takže místy až 50°C:-((

Těžko popsat JAK MOC je vám horko...prostě se zkuste rozběhnout za slunného letního dne, vydržte to chvíli a pak vynásobte ×10. Ve skutečnosti je takový horko, že ani nejste zadýchaní, protože se prostě rychle nerozběhnete:-/

Skutečně běžet jsem vydržel první 2 km a pak už jsem se jen těšil až budu míjet místo s občerstvením. To kdyby tam nebylo, asi bych už teď běhal maximálně někde s Emilem Zátopkovým. A nejen já...rychlost běhu se postupně snižovala, zatímco frekvence zastávek narůstala.

Ovšem rezervy jsou, posledních 10 minut jsem zas utíkal:-) A dosáhl pěkného 96. místa. Zhruba minutu po doběhu se zatáhlo. FUCK!! Tak zas příště.

Fotky jsou ze závodu druhé skupiny, která startovala hodinu po nás. Velmi nelibě jsme nesli, že k nim je počasí alespoň trochu milosrdnější:-)

Brněnská panoramata

Jak kdesi psal medvěd z lesa...člověk si fotí cizí města a to vlastní vyfocené nemá. A přitom je tu tak pěkně. Takže, když to bude stát za to, vyfotím to. Sice jen mobilem, ale foťák u sebe nenosím (a žádný ani nemám) a fotky budou přibývat spíš náhodně. Ale líbí se mi. První je z koupaliště na Kraví Hoře, ta druhá kdesi za (pod, vedle) Líšní. Asi nejlepší vyhlídka na město, jakou jsem zatím viděl. Třetí je z Bohunic. Výhled je tam lepší v zimě nebo ještě ze speciálního místa (je vidět v levé části fotky), kam se mně ale nechtělo zrovna lézt. Třeba jindy.