Tohle prostě nemůže dopadnout dobře. Závod se blíží a noha furt bolí. Nakonec přece jen zaplatím registraci. Nestartovat dva roky po sobě prostě odmítám. Už kvůli té fantastické atmosféře to chci zkusit.
Odpoledne strávíme chozením po Praze, takže jsem před závodem spíše utahanej, než by mě něco bolelo. Pro zdárný průběh do sebe hodím aspoň jeden Ibalgin, třeba pomůže v nejhorším:-)
Start se blíží, lehce se rozcvičujeme, rozklusávat se mi moc nechce, ale nakonec jdu do toho. Noha vypadá rozumně, tak hurá na start.
Přidáváme se do obrovského moře dalších lidí, od startu jsme asi 50 metrů, ale stejně je v koridoru natřískáno lidmi. Ozývají se tóny Mé vlasti a startovní výstřel...a nic. Volnou chůzí všichni pokračujeme až ke startu, kde se to konečně trochu uvolní a dá se běžet. Trvalo nám skoro minutu, než jsme k němu došli.
Rozbíháme se po Pařížské. Je nás tolik, že máme co dělat, abychom se vešli do její půlky. Rozhodně se nemůžu rozběhnout takovým tempem, jakým si představuju. Málem hodím držku o jeden kužel. Koukám na hodinky, průměr na první kilometr je mizernej. Smiřuju se s osudem a beru jako dobrou zprávu, že při pomalejším běhu noha nebolí. Zlatej ibalgin!
Ještě na metě 1,250 km máme problémy s velkým počtem lidí a musí se občas přibržďovat. Pak už se dá konečně běžet. Kašlu na kontrolování hodinek a běžím si podle pocitů. Píchá mě v boku a tak se jen soustředím na pořádný nádech a výdech. Nádech, výdech, nádech, výdech. Všichni mě předbíhají. Koukám na hodinky, průměr 5:12 na kilemetr. To ale není špatný, z toho by šlo něco vytřískat!
Vracíme se zpět po Pařížské, probíháme znovu Staromákem a pak nevím kudy. Myslím jen na dýchání a hledám si cestičku, kde pokud možno není tak hrbolatý povrch. Celkem to jde.
Znovu na Pařížské. Lidi fandí, běží se dobře. V noze sice nějak divně přeskakuje, ale nijak mě to nebrzdí.
Po pátém kilemetru konečně přestává píchání v boku. Běží se super. Málem minu občerstvení, nakonec se ale rozhoduju a trochu se napiju. Super, neudusil jsem se. Míjí mě jakejsi Němec a stašlivě brká. Homer Simpson hadra. Směje se a říká cosi o ein Bier.
Občas se rozhlídnu kolem ale noční Prahu si za běhu asi zas neužiju. Vnímám jen doprovodné kapely kolem tratě, fandění lidí a pořadatelů (skoro samý holky, dobrej nápad!). Jsou skvělí, zabírá to.
Po dlouhé době vidím ceduli s označením. Sedmý kilometr. Už?? Běží se super, kopečky mi připadají mírné, mám dojem, že je to většinou pořád z kopce. Dobré znamení. Mezičas ukazuje, že tohle je na rekord. Když kontroluju čas, brzdím se abych nepřepálil, stačí mi běžet kolem 5:10 na kilometr. Když se nedívám, těžko říct, jak běžím rychle.
Na 7,5 mijíme chlapíka, který to nezvládl. Leží na zemi, kolem něj pořadatelé a policajti. Nevypadá moc dobře. Tak toho asi porazím. Jinak mě pořád předbíhají další a další. Když se ale ohlídnu dozadu, vidím, že nejmíň kilometr daleko jsou pořád ještě běžci, a vozidlo, které to uzavírá není nikdy vidět.
Běžím, běžím, krize nikde. A už je tady. Osmej kilometr nic moc, běžíme kdovíkde, tma jak v... nikde žádní diváci a konečně mi připadá, že je to trochu dlouhý. Stejně to ale dávám celkem rychle. Teď už si říkám, že to musím zvládnout.
Konečně zas civilizace. Vynořujeme se na Křížovnické, někde u Karlova mostu je obrátka. Lidi tleskají a fandí jak zběsilí. Už jen dva kilometry. Zkouším zrychlit. To stejné ale dělají i ostatní, takže mě zas předbíhají.
Poslední kilák. Většina lidí řve už jen kousek a já běžím co to dá. Mám ale dojem, že se skoro nehýbu. Nějak už nemám morálku na další zrychlení, ale není třeba. Znovu jsem na Pařížské a odtud je to už kousíček. Lidi kolem fandí co to dá a konečně probíhám cílem. Vybírám nejhezčí pořadatelku a nechám si dát medaili:-)
Pak už jen koukám na čas. Hmm, běželi jsme o 130 metrů navíc. Rychle odečítám a mám tu čas...51:02. O minutu zlepšenej rekord!!! SUPER. Ať žije Night Grand Prix.
--------
Na památku, časy po jednotlivých kilometrech: 5:23, 5:16, 5:00, 5:04, 5:15, 5:09, 4:55, 5:13, 5:03, 4:37. Ten poslední kilometr zas nebyl tak pomalej:-))
--------
A ještě pár fotek...
Klid před bouří a pořádnej bordel
Největší pohodáři si dali Tesco běh/chůzi, ostatní aspoň tuhle výýýbornou kapelu
A tady jsou ti nejrychlejší a nejlepší:-)
A tohle bez komentáře...čistá radost:-)
