Německo na podzim, to by mohla být pěkná tradice. Tentokrát do Drážďan a i když je to pěkné město, na Berlín zdaleka nemá. Většina památek v okruhu deseti minut, zbytek času doporučuji vyplnit galeriemi. Ani pivo tentokrát tak neuchvátilo…
Rok 2011 byl rokem cyklozávodů. Toho nejpekelnějšího jsem se naštěstí účastnil jen jako divák. Soběšická mulda mi vede víceméně za domem a tak vím, čím ti nebožáci musí projet (a raději dobrovolně den předtím běžel 14 km kolem brněnské přehrady). A hned několikrát! Čest vítězům.
Našel jsem si (byla mi vnucena) nová zábava. Pouštění draků, nejlépe vlastních. Manželka složila, lítalo to ale jen trochu. Kažodpádně je to fakt d-i-v-n-á zábava. Může se u toho ale I ležet, takže dobrý.
První pokus naznačily, že v bezvětří to buď nelítá, nebo lítá někam, kam nemá.
Tenhle rok jsem zkusil pár cyklozávodů, většinou s dost tragickým průběhem. U prvního jsme nestihli start, druhej sem sotva dojel, vyšel až ten třetí. Sice jsem místo 50 km dal jen 21, ale zážitek super!
Na začátku jsme chtěli řešit různé povolení a podobné zbytečnosti. Nakonec jsme si ale poradili I bez toho a myslím moc pěkně!
Nejdřív jsme z terásky vytahali největší kameny a urovnaly nerovnosti.
Pak jsme s pomocí natahali zcela ideální podklad (= zadarmo, díky bohu za umělé kurty).
A pak už se začala vozit travička. No a to je všechno. Trvalo to asi dva měsíce : – ) Je to grill ready, game ready, na ležing zcela ideální.
Nikdy jsem nečekal, že je ještě uslyším live. Ale zadařilo. Sice jsme houby viděli a zvuk mohl být taky lepší, ale stejně…BOMBAAAAA. Nefotil jsem, nenatáčel, jen si to užíval…takže tady jedno mnohem lepší video…
Zpočátku to vypadalo na klidnou akci, kde bude mít převahu déšť a zdravý rozum. Dar jsme předali v pořádku a tak jsme měli vlastně splněno.
Brzo se ale objevily příznaky, že tato párty bude PARTY!
A taky, že jo! Další fotky snad už bez komentáře…
Njn, na poslední fotce opravdu svítá. Hlavně, že jsme byli moderní!!! Hey now now…
Ne, nejde to snadno ani rychle. Každopádně sednete na kolo, na záda hodíte jeden malý baťůžek a pak už jen celý dny šlapete, jako ta děvka. Je to teda dálka, pokud to nechcete vzít po D1, ale pěkně cyklostezkami. Ale xichty lidí, při odpovědi na otázku “Odkud jedede” stojí občas zato
360 km je rozhodně můj rekord, který nemíním překonávat.
